Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Nelineární jevy v optických vláknech
Burian, Radek ; Horváth, Tomáš (oponent) ; Münster, Petr (vedoucí práce)
Téma práce je popis nelineárních jevů v optickém vlákně. V teoretické části je rozebrán princip přenosu světla skrze optické vlákno. Okrajově jsou rozebrány optické součástky, vlákna a jejich parametry. Kromě nelineárních jevů jsou popsány i lineární jevy, jako například útlum, rozptyly, disperze. Z hlediska nelineárních jevů práce popisuje jevy druhého řádu, konkrétně Generace druhé harmonické (SHG), Generace součtové a Rozdílové frekvence (SFG a DFG), třetího řádu, mezi ně patří Kerrův jev, Generace třetí harmonické (THG), Vlastní fázová modulace (SPM), Čtyřvlnné směšování (FWM), Křížová fázová modulace (XPM). Dále jsou v práci rozebrány nelineární rozptyly, Ramanův a Brillouinův rozptyl. V praktické části je simulován nelineární jev Čtyřvlnné směšování. Tento jev se z velké části objevuje v systémech DWDM, kde způsobuje přeslechy. Cílem našeho měření je jev prozkoumat a následně najít způsob jeho potlačení. Na základě simulace je sestavené reálné zapojení daného jevu. Kromě Čtyřvlnného směšování je sestaveno také zapojení pro stimulovaný Brillouinův jev. Výsledky simulace a obou měření jsou následně shrnuty a porovnány s teoretickými poznatky.
Lineární a nelineární jevy v optických přístupových sítích.
Valášek, Martin ; Münster, Petr (oponent) ; Šifta, Radim (vedoucí práce)
Cieľom práce je vysvetlenie problematiky lineárnych a nelineárnych javov v optických prístupových sieťach. V prvej časti je rozoberaný popis optického vlákna, popis optického prostredia a hlavná časť je teoretický a matematický popis javov, ktoré pôsobia v optických vláknach. Ide teda konkrétne o útlm, disperziu, javy druhého a tretieho rádu, nelineárne rozptyly svetla a solitóny. Ďalej je tu rozoberaný stručný prehľad rozdelenia prístupových sietí a ich popis. Druhá časť sa zaoberá konkrétnou simuláciou týchto javov v simulačnom programe OptSim 5.2. Všetky zapojenia budú realizované v blokovej schéme Sample-Mode, v ktorej pomocou vhodných blokov a nastavením správnych parametrov sa pokúsime o potvrdenie teoretických predpokladov z prvej časti.
Kvantová distribuce klíčů
Klíčník, Ondřej ; Burda, Karel (oponent) ; Münster, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce nepřímo navazuje na bakalářskou práci Kvantová distribuce klíčů přes optickou vláknovou infrastrukturu. Na rozdíl od předchozího dokumentu bude pozornost zaměřena zejména na praktické použití QKD (Quantum key distribution) systému Clavis3. Z tohoto důvodu jsou v teoretické části stručně vysvětleny fyzikální jevy vztahující se k v praxi používaným QKD protokolům, které jsou většinou založeny na fázovém kódování. Speciální pozornost je věnována zejména protokolu COW (Coherent one-way protocol) implementovaném v zařízeních Clavis3. Tento protokol je rovněž srovnán s praktickými implementacemi protokolu BB84. Dále jsou nastíněny principy dalších pokročilých QKD technik a rozebrány jevy v optickém vlákně, které mohou mít vliv na kvantový kanál. Samostatná kapitola je také věnována standardizaci a topologiím QKD sítí. V neposlední řadě se pak práce věnuje tématu útoků proti praktickým implementacím QKD protokolů. V praktické části jsou provedena měření zacílená na praktické nasazení zařízení Clavis3 v běžné komunikační síti. Jedná se zejména o možnost sloučení kvantového kanálu do jednoho vlákna spolu s klasickými kanály pomocí WDM (Wavelength-division multiplex) a analýzu vlivu Ramanova šumu na maximální komunikační vzdálenost. Současně je ověřena odolnost systému proti změnám polarizace a manipulaci s vláknem. V neposlední řadě je srovnán výkon systému při použití třístavové a čtyřstavové verze protokolu COW a otestován přípravek pro simulaci odposlechu.
Odolná optická vláknová infrastruktura
Spurný, Vladimír ; Kubánková, Anna (oponent) ; Münster, Petr (vedoucí práce)
Optické sítě jsou často mylně považovány za bezpečné, avšak existují způsoby, jak odposlouchávat signál v optickém vlákně bez povšimnutí uživatele. Kryptografie se používá k ochraně dat, ale kvantové výpočty mohou v budoucnu ohrozit současné šifrovací metody. Zneužití aktivních a pasivních prvků ovlivňují bezpečnost optické infrastruktury. Monitorovací porty aktivních zařízení a fyzikální vlastnosti optických vláken představují rizika pro únik dat a odposlech. Tato práce se zaměřuje na přenos informace v optických vláknech, analýzu rizik úniku dat a návrh testovacího pracoviště pro měření rušení datových signálů. A následně ověřuje funkčnost pracoviště na vysokorychlostním koherentním přenosovém systému.
Nelineární jevy v optických vláknech
Burian, Radek ; Horváth, Tomáš (oponent) ; Münster, Petr (vedoucí práce)
Téma práce je popis nelineárních jevů v optickém vlákně. V teoretické části je rozebrán princip přenosu světla skrze optické vlákno. Okrajově jsou rozebrány optické součástky, vlákna a jejich parametry. Kromě nelineárních jevů jsou popsány i lineární jevy, jako například útlum, rozptyly, disperze. Z hlediska nelineárních jevů práce popisuje jevy druhého řádu, konkrétně Generace druhé harmonické (SHG), Generace součtové a Rozdílové frekvence (SFG a DFG), třetího řádu, mezi ně patří Kerrův jev, Generace třetí harmonické (THG), Vlastní fázová modulace (SPM), Čtyřvlnné směšování (FWM), Křížová fázová modulace (XPM). Dále jsou v práci rozebrány nelineární rozptyly, Ramanův a Brillouinův rozptyl. V praktické části je simulován nelineární jev Čtyřvlnné směšování. Tento jev se z velké části objevuje v systémech DWDM, kde způsobuje přeslechy. Cílem našeho měření je jev prozkoumat a následně najít způsob jeho potlačení. Na základě simulace je sestavené reálné zapojení daného jevu. Kromě Čtyřvlnného směšování je sestaveno také zapojení pro stimulovaný Brillouinův jev. Výsledky simulace a obou měření jsou následně shrnuty a porovnány s teoretickými poznatky.
Nelineární jevy v elektrokinetické chromatografii
Dovhunová, Magda ; Dubský, Pavel (vedoucí práce) ; Koval, Dušan (oponent) ; Ševčík, Juraj (oponent)
V kapilární elektroforéze se často využívají komplexující činidla, protože interakce mezi analytem a komplexující látkou může vést k dosažení či zlepšení separace. Mezi metody, které komplexaci využívají, se řadí i elektrokinetická chromatografie a afinitní kapilární elektroforéza (ACE). ACE se využívá ke stanovování komplexačních konstant mezi analytem a komplexujícím činidlem. To se komplikuje v případě chirální separace, kdy na sobě parametry dvou analytů (enantiomerů) nejsou zcela nezávislé. V rámci práce byl proto navržen postup, který by při vyhodnocování komplexačních parametrů dvou enantiomerů měl být vždy používán. Současně bylo posouzeno i statistické vyhodnocení stanovených parametrů. Práce se dále zabývá stanovením metody, která umožňuje určit relativní migrační pořadí dvou enantiomerů ve dvou odlišných separačních systémech s komplexujícími činidly. Matematický popis elektroforézy je založený na rovnicích kontinuity, které jsou z definice nelineární. Rovnice je však možné linearizovat a získat tak aproximativní analytické řešení. Z tohoto přístupu vychází i nový generalizovaný model elektromigrace, který umožňuje zahrnout kompletní komplexační rovnováhy do teoretického popisu elektroforézy. Tak je možné predikovat různé jevy, včetně nelineárních, spojené s komplexací. Práce se zaměřuje...
Lineární a nelineární jevy v optických přístupových sítích.
Valášek, Martin ; Münster, Petr (oponent) ; Šifta, Radim (vedoucí práce)
Cieľom práce je vysvetlenie problematiky lineárnych a nelineárnych javov v optických prístupových sieťach. V prvej časti je rozoberaný popis optického vlákna, popis optického prostredia a hlavná časť je teoretický a matematický popis javov, ktoré pôsobia v optických vláknach. Ide teda konkrétne o útlm, disperziu, javy druhého a tretieho rádu, nelineárne rozptyly svetla a solitóny. Ďalej je tu rozoberaný stručný prehľad rozdelenia prístupových sietí a ich popis. Druhá časť sa zaoberá konkrétnou simuláciou týchto javov v simulačnom programe OptSim 5.2. Všetky zapojenia budú realizované v blokovej schéme Sample-Mode, v ktorej pomocou vhodných blokov a nastavením správnych parametrov sa pokúsime o potvrdenie teoretických predpokladov z prvej časti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.